Jdi na obsah Jdi na menu

IHA Graz

9. 3. 2010

Po 4 měsíční přestávce jsem přihlásila Girrušku na mezinárodní výstavu do rakouského Grazu, kde měla posuzovat rakouská rozhodčí paní Hana Ahrens, která kdysi posuzovala i Nely. S Míšou, Luckou, Renatou jsme vyrazily již před druhou hodinou ranní, neboť jsme se trochu obávaly cesty po sobotním vydatném sněžení, a doprovázeli nás naši 4 psíci. Naštěstí cesta, až na úsek mezi Jihlavou a Znojmem, kde jsme raději jely krokem, byla bezproblémová. 

Na výstaviště jsme dorazily kolem půl deváté, zaplatily jsme výstavní poplatky, kde mne překvapilo, že nebyla žádná fronta, Obrazekcož se stává na zahraničních výstavách vyjímečně, uvelebily jsme se u kruhu, kde bylo pro vystavující dostatek místa, což také bývá vyjímečné, a hned jsme si stačily všimnout, že zde bude silné zastoupení z České republiky. Pak jsem vzala Girru po hale se trošku otrkat, neboť bylo vidět, že z toho hluku není zrovna ve své kůži, přeci jen ta 4 měsíční přestávka asi udělala své. Po chvilce se trochu srovnala a jak se začala přátelit s lidmi, kteří chodili okolo nás, strašně ráda se totiž kamarádí, věděla jsem, že je vše OK, tak jsem vzala mlsůtky a vyrazily jsme do kruhu, kde již po chvilce běhala jedna báseň. A teď už jen čekat, až přijdeme na řadu. Paní rozhodčí před námi posuzovala ještě tři rasy a pak už přišli na řadu číňánci, kterých bylo přihlášeno 32, což je na Rakousko docela velký počet. Hned na začátku jsme si s děvčaty všimly, že paní rozhodčí je hodně přísná a známkami VD vůbec nešetřila. Jak se brzy ukázalo a i nás mile překvapilo, nedala na známé tváře, které poslední dobou „ovlivňují“ hodně rozhodčích a posuzovala pouze dle svého uvážení a zdravého rozumu. 

A už se s Girrou chystáme do kruhu. Potřebuje vždy předem trochu rozptýlit a rozveselit, což se nám díky kolemjdoucím hezky daří, a šup do kruhu. Rozběhly jsme se po kruhu,  chvilku jí trvalo, než hezky zvedla ocásek, ale po chvilce již běžela jak princezna, má krásně dlouhý krok, a teď postoj Obrazekna volno, což zvládla přímo bravurně a šup na stůl, kde stála jako modelka a nechala se bez problémů prohlédnout od paní rozhodčí. Bylo vidět, že se paní rozhodčí líbí, tak jsem začala trošku doufat v její úspěch. A to už nám paní rozhodčí gratuluje a máme CACA. Teď ještě chlupáčci a jdeme o CACIB. Jak bylo vidět, opravdu hodně pejsků dostalo špatné známky, neboť s námi o CACIB nastupuje pouze jedna osrstěná fenečka … , a hurá, Girruška má svůj první CACIB, měla jsem takovou radost, vždyť to byla její první „dospělácká“ výstava a hned takový úspěch. A nastupujeme o BOB, kde vyhrává již zkušený pes Ducky z chov. stanice Plyšový přítel. Doma si uvědomuji, že vlastně nejlépe uspěli  2 zástupci této chov. stanice. 

Obrazek

Teď už jen počkat  na posudky a hurá domů. Girruška si domů veze hezký pohár a hlavně krásný posudek: „Harmonicky stavěná, typická fena, nůžkový skus, hlava dobrých proporcí, tmavé oči, hluboký hrudník, rovná a pevná záda, rovné typické osrstění, ocas dobře nasazený, občas nesený nízko, velmi krásný pohyb, dobře předvedená.“ 

Zpáteční 6 hodinová cesta byla únavná, ale zvládly jsme ji bez problémů … pouze Girra má vždy problém, neboť v autě nechce spát, ale chvilkama, zlatíčko moje, usínala asi už vyčerpáním, neboť cestou na výstavu nezahmouřila očko ani na chvilku. Ostatní psíci spinkali, jako když je do vody hodí. Ale doma si to vše vynahradila, se všemi se přivítala, nabaštila se a šup do postýlky a spala jako miminko až do rána. Naše první „dospělácká“ výstava se vydařila a Girruška mi udělala velikánskou radost!!!

Děkuji děvčatům za milou společnost, Renatě Dubské za foto Girrušky a hlavně Míše Semerákové, že mi po celou cestu dělala společnost, abych za volantem neusínala, což se jí dařilo úplně perfektně.