Jdi na obsah Jdi na menu

Dovolená 2008 - Vinišće (CRO)

13. 8. 2008

Na tuto dovolenou jsem se strašně těšila, nejen to že jsme se měli zúčastnit 4denní výstavy ve Splitu, ale po devíti letech jsem jela na dovolenou...hurá!

ObrazekDo Chorvatska jsme vyráželi Eva a Milada s rodinami a já sama s mými zlatíčky Nely a Dixi ve středu 23.7. večer. Do Trogiru, posledního záchytného bodu,  jsme dorazili druhý den kolem poledne, tam nás na informacích nasměrovali a my se jali hledat městečko Vinišće, kde se měl nacházet náš apartmán. Zdálo se nám, že nejedeme k moři, ale vzdalujeme se někam do hor, už jsem z toho bledla, ale najednou se před námi rozprostřel úžasný pohled... údolí, ve kterém se schovávalo malé městečko Vinišće obklopené horami a mořská zátoka s plážemi. Musím přiznat - miluji moře, je to pro mne úplně jiná atmosféra, plná energie, sluníčka, krásného mořského ovzduší,... a hlavně asi také vzácnost, a jak jsme sjížděli z kopce dolů a blížili se k němu, úplně se mi rozbušilo srdce a říkala jsem si "užiju si to, jak jen nejvíce budu moct a ničím si to nedám zkazit". Apartmán už nebyl problém najít a dokonce nám zbývalo dost času na trošku relaxace, vykoupání pejsků včetně provedení posledních finálních úprav. A hurá soutěžit!Obrazek

Split byl vzdálený asi 40 km a stadión jsme našly naštěstí bez problémů. Už se stmívalo, kolem nás se rozsvítila světla a proběhlo zahájení výstavy spojené s kulturní vložkou. Měly jsme radost, neboť jsme se na výstavě potkaly s Marcelkou a Míšou od kavalírů a Šárkou a Ivou od silky teriérů, všechno to jsou fajn děvčata a je vždy příjemné dozvědět se nějaké novinky. Nejlepší bylo, že Iva se Šárkou byly ubytované stejně jako my ve Vinišći. Pomalu jsme začaly připravovat pejsky, ale co bylo nepříjemné, že na nás začala padat únava, neboť první noc jsme toho moc nenaspaly (13 hodin v autě) a teď výstava, která měla trvat do tří do rána, šílená představa, docela jsem záviděla chlapům, kteří zůstali v apartmánech a mohli skočit do postele.  Ale na mě a Nely se tento večer usmálo štěstí, tak jsem se docela i probrala. Posuzoval Torbjorn Skaar, který již Nely jednou posuzoval, tenkrát to bylo ještě v mladých, a opět potvrdil, že se mu Nelinka  líbí  a zadal jí BOB, dokonce jsme porazily i Legends The Great Contendera, kterého jsem se dost obávala, je to krásný pejsek a velký konkurent. Měla jsem velikánskou radost. Ve finále, jak se nám i další dny potvrdilo, měli šanci jen profi handleři či Chorvati, málokdy se umístil někdo jiný, a to je tam asi bohužel i pravidlem, neboť jsme to zažily již na několika výstavách, kterých jsme se v Chorvatsku účastnily.  Do postele jsme se nakonec dostaly v půl páté ráno. 
Ráno jsem vyskočila kolem deváté z pelíšku, udělala si s holčičkama procházku po pláži, která byla dlouhá asi 2 km, a pak hurá k moři, chtěla jsem si to pořádně užít, spát můžu doma a kdo ví, kdy se k moři zase dostanu (večer na výstavě jsem to však hezky pocítila, spánek chyběl). O výstavní dny jsem s sebou holčičky k vodě nebrala a nechala si to na další týden, až bude "výstavní klid". Evča s rodinou vždy alespoň na chvilku dorazili za mnou na pláž a Milada zase se všemi vyrážela na člunu někam dál, jak říkala "kde byl větší klid", ale dle mého - my jsme také měli klid, neboť Vinišće je opravdu malé městečko a na pláži polehávalo jen pár lidí. A odpoledne už jsme se zase chystaly a večer opět hurá na výstavu. Další výstavní dny zde již rozepisovat ve velkém nebudu, výsledky můžete najít v sekci "Výstavy"..., a co můžu dodat, poslední dva dny se bohužel potvrdilo opět to, že známosti jsou nade vše a nevyhrávají  nejlepší psi, ale jejich známí páníčkové, když už o tom nerozhodovala rozhodčí jako M. v. Bremt, zajistila výsledky vedoucí kruhu, která paní Marit Sunde přímo diktovala, komu má zadat CACIB, BOB..., ale na to si bohužel asi musíme zvyknout. Takže kdo posuzoval dobře a bez protěžování známých tváří byl T. Skaar a P. Stanton. 
A hurá, začala ta pravá dovolená!!! Výstavy skončily a následoval týden volna a počasí nám opravdu přálo, nebe bez mráčků, jen větřík příjemně pofukoval, přesně tak jsem si to představovala.  ObrazekKaždý den jsem již po osmé vyskočila z pelíšku, udělala si s pejsky delší procházku, neboť po ránu bylo opravdu příjemně a holčičky si to hezky užívaly, pak jsem se jen zastavila pro deku, krémy (na Nely mám faktor 30), něco k pití a s holčičkama vyrazila k vodě, poté dorazila i Evča s pejsky a většinou se k ní připojili i Linda s Mirkem a jeho dvěma kamarády. Pořádně jsme si to užívali. Popíjeli jsme studené pivečko, Obrazekkoupali se i s našimi psími zlatíčky, kteří si plavání v moři nakonec  i oblíbili. Kolem třetí jsme se vraceli osprchovat a něco zobnout a pak jsme vyráželi na procházky spojené s večeří, večer zasedli ke kartám a povídali jsme a povídali. V restauracích vařili bezvadně, veliké porce a měli jsme na výběr, jak mořské plody, tak i bifteky či kotlety ... každému dle jeho gusta ...mňam, mňam ... i pejskové si s námi pomlaskávali. Také jsmeObrazek si udělali hezký výlet do nedalekého Primoštenu, kde z nás místní i turisté nemohli spustit oči, neboť naháčkové pro ně byli raritou. Mrzelo nás, že s námi po celý týden nemohla zůstat Magda s Frantou, kteří s námi trávili čas jen po výstavní dny a poté se již museli vracet, škoda - jsou to fajn parťáci a kamarádi a myslím, že žádnou srandu nezkazí a hlavně pejskové jsou pro ně nade vše, což je moje krevní skupina. 

Bohužel, kdo se nám snažil vše pokazit od prvního dne, byla Milada a její chování bylo prostě nad naše chápání ... asi si to holka užívala ... "psycho dovolená", kterou se nám snažila připravit, by mnoho lidí rozhodila a možná by to skončilo i špatně, ne každý by to totiž zvládl ustát v klidu, ale naštěstí jsme se s Evou, Mirkem a Lindou nedali udolat a otrávit a užili jsme si vše, jak jen se dalo a myslím, že budeme vzpomínat na hezké chvíle a možná si to příští rok i zopakujeme.